Maminka slaví

 Dvacet šest let,

Je čas, co život jsi mi dala,

Já tě začal trápit hned,

A tak pouť započala.

Měl jsem hlad, sral do plýnek,

Nedal chvíli pokoje,

Na blízku ti byl, 

náš milovaný tatínek.

Teď jsem sám, jen s Beníkem,

Často se mi hodně stýská,

Občas si I popláču,

Utřu slzy kapesníkem.

Přeji ti má maminko,

ať tě nic už nesere,

Usměj se teď malinko,

A vykroč vstříc dnům vesele.